Březnové zastávky

(21., 23., 27., 29. března 2012)

Poslední dva týdny v březnu jsem se dostal za ptáky vždy jen na skok, takže tady je rychlá rekapitulace. První jarní den mě zastihl na Táborsku a jako první pozorování přišlo přímo v centru - nad městem přelétával dospělý orel mořský. Za sluníčka jsem projel kolem několika rybníků u Veselí - Horusický, Vlkov, Kles, Kaclířov... Některé z velkých ploch byly poměrně prázdné, zato některé menší už žily jarním hemžením - hlavně potápky roháči, husy velké, poláci... Z těch nejzajímavějších byl Kaclířov - padesátka zrzohlávek, hoholi, na pět stovek hus polních a osamocená husice liščí. O týden později jsem se při cestách dvakrát zastavil v Praze u rybníka Slatiny, což je velmi příjemná lokalita s řadou druhů. Jsou tu kachny divoké, lysky, poláci velcí i chocholačky. Objeví se slípka zelenonohá, potápka malá, labutě, kormoráni. Čtyři páry roháčů předvádějí své zásnubní tance, do rákosí se schovala i jedna husa velká. Z těch méně běžných tu pobývá sameček kopřivky, párek ostralek štíhlých, čírky modré a lžičáci pestří. Živo je i v keřích a rákosí - jsou tu strnadi obecní i rákosní, vyzpěvují budníčci menší, přeletuje žluna zelená. V análech avifu jsme nemohli přehlédnout záznam o výskytu kajky v Čelákovicích. To je pro nás dostatečně blízko, a tak neleníme a vyjíždíme k Labi. Nejdříve rychlá obhlídka toku Labe u splavu, kde lze v zimě vidět zajímavé druhy. Teď na jaře tu jsou hlavně racci chechtaví a už jen trojice morčáků velkých. Přesouváme se o pár desítek metrů dál k pískovcovému jezeru. Jen se dostaneme na dohled hladiny a hned i přes větvoví keřů vidíme nápadnou bílou skvrnu. Krásně vybarvený samec kajky mořské pospává tak sto metrů od břehu. Po chvíli se probírá, pluje k jednomu ze zálivů a několikrát se potopí. Úlovek však není patrný. Pak se vrací zpátky ke středu a zase odpočívá. Chvíli si ho ještě užíváme,vždyť sameček ve svatebním u nás není zrovna častým návštěvníkem.

Sýčci ze ZOO

(18. března 2012) 

 

Na závěr krásné neděle nás tak nějak napadlo, že bychom se večer mohli podívat k ZOO, zda-li tam opět nebude sýček. Loni jsme ho tam právě v této době zahlédli. Akorát ustala drobná přeháňka a kolem sedmé vyjíždíme. Zastavujeme na silnici mezi ploty ZOO na stejném místě jako loni a zkoušíme štěstí. Pouštíme chvíli nahrávku; uběhla snad minuta a půl a už slyšíme ozvěnu. Podíváme se dalekohledy do míst, odkud se sýček obecný ozval a hned ho vidíme jak sedí na střeše. Poté se přesune na vedlejší budovu a za okamžik přeletí přes silnici do stromů. Vábení vypínáme a čekáme pár minut. Sýček opět přelétá a tentokráte se spontánně ozývá dlouhé minuty. Obhájení revíru je zřejmě úspěšné, neboť za chvíli si k němu přisedá samička. Jedná se zřejmě o sýčky, kteří byli vloni ze ZOO vypuštěni. A jak se zdá, daří se jim. Navíc párek je příslibem dalších přírůstků. Ještě se u nás staví dvojice kolemjdoucích a po zjištění cože to sledujeme doplní, že jsou to opravdu sýčci se zoo a že tu někdy létalo až sedm jedinců.

Jarní Jižní Morava

(15. března 2012)  

Před odpoledními pracovními povinnostmi v Brně mám ještě chvíli času, a tak zamířím vídeňskou silnicí směrem na Nové mlýny. Jedu cestou kolem Pohořelic a Vlasatic a koukám po polích, zda-li se tu neobjeví husy. Nikde je ale nevidím. Jen velké smíšené hejno havranů polních a kavek obecných na okraji pole. Za traktorem poletují desítky racků chechtavých a také velká hejna špačků. Jejich pohodu přeruší úspěšný útok krahujce obecného. Husy jsou vidět až na nádrži, celkem asi dva tisíce převážně hus polních. Ale jsou daleko. S nimi spousty kormoránů velkých, racků chechtavých, poláků, kachen, morčáci velcí a několik racků bělohlavých. Od nádrže vyrážím k Lednici. Nejdříve kolem Nesytu, kde na kraji cesty zapózuje ťuhýk šedý. Pak se přesouvám na hráz mezi Prostředním a Hlohoveckým rybníkem. Prostřední je plný ptáků - poláci, lysky, kachny, je tu i hodně hus velkých. Za zmínku ještě stojí početná skupina zrzohlávek rudozobých (min. 50 ptáků). Zajímavá podívaná se naskytne přímo u břehu. Těsně u břehu jsou v pruhu asi 3 metry dlouhém a metr širokém naskládány stovky malých kapříků. Jeden na druhém, ve vrstvách od dna až po hladinu. Co chvíli se začnou všichni mrskat a vypadá to, že se voda vaří. A přitom jsou pořád namačkány v jednou superhustém chumlu. Poslední zastávkou je Mlýnský rybník. I tady je plná hladina, ale většinou jsou ptáci dál od břehu. Kromě druhů, kteří byly na minulých rybnících tu jsou i lžičáci pestří, kopřivky obecné, hoholi a čtveřice husic liščích. A v zadní části je patrná dlouhá řada husí - více než tři tisícovky, většinou opět husy polní. A to bylo akorát co se dalo stihnou...

Proudnické husy

(12. března 2012) 

Trocha volna se hned hodí k malé objížďce lokalit po probouzející se přírodě. Mířím k Žehuni, kde mě na hrází přepadá mrholení a mlha, takže viditelnost značně utrpí. Na hladině je dost prázdno - několik potápek roháčů, kormoráni, pár kachen, dva racci bělohlaví. Po krátkém povídání s místním rybářem a sdělení, jak pravidelně musí plašit kormorány, se přesouvám k Proudnickému rybníku. V polích jsou velké louže, ale zrovna se nějaký bagr snažil vytvořit odtokovou strouhu, takže byly bez bahňáčků. Akorát velké hejno pěnkavovitých. Na rybníku je plněji, hlavně lysky, poláci chocholačky a velcí, nějaký ten roháč a osm zrzohlávek rudozobých. Touto dobou zde vídáme ještě "zimní" husy, ale teď tu nejsou. Stačí však chvilka a odněkud zpoza rybníka se zvedá velké husí hejno a krouží nad hladinou. Tak přeci. Jejich přelet vyplašil asi 15 hvízdáků eurasijských. Za chvíli husy zase někam sedají, a tak objíždím rybník a za okamžik už ze silnice pozoruji pasoucí se husy ve třech hejnech. Odhaduji na dva tisíce hus polních, přes dvě stě hus běločelých a pár desítek hus velkých. Vlastně je to po delší době pořádné hejno, které vidím, protože letošní zimu jsme se na jižní Moravu vůbec nedostali. Chvíli je prohlížím, tady by klidně mohla být i nějaká ta berneška. Ale nic nenacházím (o několik dní později pak z této lokality je berneška rudokrká skutečně hlášena). Ještě zkouknu louži v polích, kde je zatím jen čtveřice čejek. A pak ještě vyjíždím směrem na Loukonosy a tak nějak nazdařbůh dál a prohlížím pole a louky. Louží je všude habaděj, ale jsou prázdné až na nějakou tu čejku. Zajímavější byl rybník u Strašova - kromě obou druhů běžných poláků se tu ještě potápí hoholi severní (9), jsou tu čírky obecné a párek čírek modrých. A početné hejno hvízdáků - napočítám padesát dva ptáků, převažují samečci...