Oplatil

27. prosince 2013

Na tento sváteční den jsme plánovali setkání birdwatcherů jižní Moravě, ale neodkladná dopolední záležitost nám plány překazila. Tak jsme alespoň jako malou náplast vyrazili k Lázním Bohdaneč na rybník Oplatil. Ostatně z poslední doby odtud byla hlášena zajímavá pozorování. Je krásný slunečný den, a tak si dáváme malou procházku po spojovací hrázi. Je fajn prohlížet kachny na klidné hladině (vzpomínáme na minulé návštěvy za vichrů a deště). Ale ani tak to není snadný úkol. Je jich tu moc a jsou rozprostřeny skoro po celé hladině. Prohlížení jednoho kousku hladiny po druhém je docela náročná záležitost. Dominují kachny divoké v několika tisících jedinců. Mezi nimi se potápí asi dvacítka hoholů severních a několik desítek chocholaček. U ostrůvku se stromy obsypanými kormorány jsou husy velké, pak několik hus běločelých a podaří se nám najít i jednu husu polní. Pak je tu několik roháčů a racků bělohlavých. Podrobné prohlížení se vyplácí - objevíme samičku morčáka bílého a trojici hvízdáků eurazijských. A s nimi intenzivně lovící potáplice malá. Na vedlejší vodní ploše je velký počet lysek černých a poláci velcí. U rákosin pak ještě najdeme osamocenou kopřivku a samečka zrzohlávky rudozobé. Ani přes detailní prohlídku jsme bohužel nenašli další vzácnější druhy, které tu byly opakované pozorovány - hoholku a oba druhy turpanů. Posledním zážitkem je orel mořský, který prolétává nízko nad hladinou a uvádí kachny do divokého vzletu. 

Povánoční Stromovka

26. prosince 2013

Na druhý svátek vánoční jsme původně plánovali jet na chatu, kvůli hlášenému dešti jsme se ale rozhodli zůstat v Praze a vyvenčit pejska ve Stromovce. Samozřejmě vyzbrojeni foťákem a dalekohledy. Předpověď jak zdá se nevyšla, místo deště celý den svítilo teplé sluníčko a rtuť teploměru ukazovala těžko uvěřitelných 12°C. Naši vycházku jsme se rozhodli začít u zátoky, kde byla hlášena kachnička karolínská a snad už tradičtí stromovkoví hvízdáci. Na rozdíl od předpovědi počasí se předpověď ptáčkařská nespletla, a tak jsme již brzy zaostřili dalekohledy na očekávané ptačí krasavce. 

Hvízdák se dvěma samičkami se držel trochu stranou, kachnička se ale v klidu nechala krmit rohlíkem spolu s hejnkem březňaček. Snažili jsme se jim nadběhnout, abychom je zachytili v teplém světle zimního slunce nízko nad horizontem.

Tohle jsme stihli docela rychle, proto jsme pokračovali dál, do Stromovky, směrem k jezírkům, kde se touto dobou koncentruje značné množství vodního ptactva. Cestou jsme viděli mnoho strak a sýkorek, sojky, kavků, městské holubi a další běžné druhy.

Jezírka byla přesně taková, jaká jsme je očakávali. Obývalo je množství divokých kachen, lysek, několik slípek a racků. Kachny i lysky si zjevně užívaly sluníčka, mlátily křídly a cákaly vodu všude kolem sebe, jeden pár kachen jsme viděli tokat.

Některé z lysek začaly být mírně agresivní - jezdily po hladině s krkem těsně nad hladinou a zobákem občas čeřícím vodu. Ostatní se obvykle držely v určité vzdálenosti, ale jakmile ji některá lyska porušila, agresor zrychlil, až před sebou tlačil vlnu vody a zaútočil.

Ne vždy byla ale útočníkem pouze lyska. Některé se potápěly a lovily ze dna potravu - různé cáry řas. Jakmile to ovšem zmerčil nedaleko sedící racek, převládly jeho pirátské úmysly, zvedl se a pronásledoval a dorážel na nebohou lysku tak dlouho, než své sousto spolkla, nebo - s větší pravděpodobností - upustila do vody, kde si ho mohl nenechavý racek přivlastnit.

U posledního jezírka jsme viděli několik slípek v rákosí, některé s oranžovým odečítacím kroužkem.

Vedle jezírka byla na louce velká louže, kde se procházeli racci a občas nějaké straka. Neměli tu ale takový klid, protože je občas vyplašil nějaký z všudepřítomných psů. Ti občas rozzlobili i naši Ketty, který se musela důrazně ohnat po nějakých bulteriérech a ukázat jim, že by si měli držet uctivou vzdálenost. Jinak si vykračovala celkem spokojeně.

Abychom naši postarší čivavu ale moc neunavili, vydali jsme se zpět směrem k autu. Cestou nás trochu překvapili dva hřivnáči, o nichž jsme si mysleli, že pravěpodobně všichni odtáhli. V tom sluníčku v nás opravdu vzbudili pocit přicházejícího jara.

Vánoce v Klecánkách

24. prosince 2013

Po vzoru loňského roku jsme se rozhodli na Vánoční odpoledne zajet do Klecánek, podávat se, zda se na Vltavě neobjevily kachničky mandarínské. Vzali jsme naši čivavu Ketty, nasedli do auta a nejprve se vydali do okolí Klecánek, podívat se k jabloňovému sadu na kvíčaly - které, zdá se, letos ještě nedorazily - do polí na desítky kání a navíc jsme měli štěstí na ťuhýka šedého.

Kromě poštolky se nám nic zajímavého už neukázalo, a tak jsme vyrazili dolů k řece. Po kachničkách ani stopy a i zde bylo poměrně vylidníno. Pardon, vyptačíno. Nechybělo pár březňaček, jeden polák chocholačka, nejméně tři potápky malé, pár kormoránů, ale jinak skoro nic. Až těsně před naším odchodem nás potěšil pár morčáků velkých, který se najednou objevil.

Na závěr, na druhou hodinu jsme vyrazili na Kecanské náměstí, kde už se sešel dav lidí, nabrat trochu vánoční atmosféry. Muzikanti hrající na různé nástroje včetně dud či elektrické kytary se připravovali k hraní vánočních koled a davu byly rozdány texty, aby mohli zpívat. Děti také stály frontu na odlévání olova a rodiče si šli zapálit lucerny betlémským ohněm. Pobyli jsme asi jen hodinku, ale i tak to byla příjemná akce. Neprotestovala ani Ketty, pro kterou jsme měli připravenou teplou tašku :)