U rybníků v Rožďalovické oblasti jsme už byli, ale jeden z rybníků, který není snadno přístupný, jsme tehdy vynechali. Takže tentokrát jsme jeli právě k němu. Pilský rybník s mnoho zátokami a břehy porostlými rákosem je obklopen lesy. Ještě jsme ani vodu neviděli, a už bylo slyšet mnoho hlasů, nejvýrazněji se ozývaly lys
ky. Z břehů lze jednotlivé části rybníka prohlédnout, pomohl nám i posed. Hned z kraje jsem viděli množství lysek černých, poláků velkých a chocholaček, 4 potápky roháče, jednu potápku malou, osamělou husu velkou stojící v rákosí, dva samečky a jednu samičku čírky obecné a dole kousek pod námi se proháněli dva budníčci menší. Naše počínání sledovala nebojácná červenka obecná. Vysoko z korun stromů se ozývali brhlíci, sýkory a dlasci tlustozobí. Rozhodli jsme se jít podél hráze, abychom prohlédli i další zátočiny. V lese nám přes cestu přelétl krásný sameček strakapouda prostředního a později nás překvapila ještě samička. Na hlavní hrázi jsme vyplašili konipasa bílého a dva konipasy horské. V dáli z rákosí vyletěli 2 motáci pochopové a plachtili nad vodou. Jinde nad lesem se rýsovaly obrysy páru jestřábů lesních. Přes rybník přeletěla asi padesátka kormoránů velkých a další dvě husy velké, které jsme vyplašili z hladiny. Na rozhraní pole a lesíka se před námi zvedlo asi dvousethlavé hejno především pěnkav obecných, namíchaných s jikavci, strnady obecnými a rákosními. Kousek dál jsme potkali několik drozdů zpěvných, mezi nimiž se objevil alespoň jeden drozd kvíčala. Přes pole ještě za hlasitého krákání přelétly dvě vrány obecné černé. V úzké dlouhé zátoce rybníka rámované rákosem jsme se zastavili, abychom si prohlédli pár labutí velkých, dva samečky čírky modré a jednoho samečka se dvěmi samičkami kopřivky obecné. Dál už cesta nevedla, a tak jsme rybník obešli zpět a vyšplhali na jeden těžko dostupný posed skrytý v korunách dvou bříz. Měli jsme odsud výhled do další zátočiny, kde jsme viděli další kopřivky, takže jsme na tomto rybníku napočítali celkem pět samečků a stejný počet samiček. Ještě se s námi rozloučil budníček menší a dva mlynaříci dlouhoocasí, pak už jsme se ale museli vydat zpět do Prahy.
ky. Z břehů lze jednotlivé části rybníka prohlédnout, pomohl nám i posed. Hned z kraje jsem viděli množství lysek černých, poláků velkých a chocholaček, 4 potápky roháče, jednu potápku malou, osamělou husu velkou stojící v rákosí, dva samečky a jednu samičku čírky obecné a dole kousek pod námi se proháněli dva budníčci menší. Naše počínání sledovala nebojácná červenka obecná. Vysoko z korun stromů se ozývali brhlíci, sýkory a dlasci tlustozobí. Rozhodli jsme se jít podél hráze, abychom prohlédli i další zátočiny. V lese nám přes cestu přelétl krásný sameček strakapouda prostředního a později nás překvapila ještě samička. Na hlavní hrázi jsme vyplašili konipasa bílého a dva konipasy horské. V dáli z rákosí vyletěli 2 motáci pochopové a plachtili nad vodou. Jinde nad lesem se rýsovaly obrysy páru jestřábů lesních. Přes rybník přeletěla asi padesátka kormoránů velkých a další dvě husy velké, které jsme vyplašili z hladiny. Na rozhraní pole a lesíka se před námi zvedlo asi dvousethlavé hejno především pěnkav obecných, namíchaných s jikavci, strnady obecnými a rákosními. Kousek dál jsme potkali několik drozdů zpěvných, mezi nimiž se objevil alespoň jeden drozd kvíčala. Přes pole ještě za hlasitého krákání přelétly dvě vrány obecné černé. V úzké dlouhé zátoce rybníka rámované rákosem jsme se zastavili, abychom si prohlédli pár labutí velkých, dva samečky čírky modré a jednoho samečka se dvěmi samičkami kopřivky obecné. Dál už cesta nevedla, a tak jsme rybník obešli zpět a vyšplhali na jeden těžko dostupný posed skrytý v korunách dvou bříz. Měli jsme odsud výhled do další zátočiny, kde jsme viděli další kopřivky, takže jsme na tomto rybníku napočítali celkem pět samečků a stejný počet samiček. Ještě se s námi rozloučil budníček menší a dva mlynaříci dlouhoocasí, pak už jsme se ale museli vydat zpět do Prahy.
23. března 2008
Žádné komentáře:
Okomentovat