(4. května 2008)
Protože Žehuňský rybník je občasným cílem našich cest, nemohli jsme si nechat ujít příležitost se tam zastavit v rámci jarních akcí. K rybníku jsme dorazili už na pátou ranní a pokoušeli se při rozednění a hlavně v mlžném oparu něco zahlédnout. Tím "prvním" byl Miroslav Jelínek, který už obcházel připravené sítě. A se svým kolegou Luborem Urbánkem se připravili opravdu vydatně - sítě byly snad u každého jen trochu zajímavého místa. Prvními pozorovanými druhy byli rákosníci proužkovaní. Jejich zpěv a typický let nás provázely po celé délce rákosin. Dalšími byli bramborníčci hnědí, kteří se ukazovali na stéblech trav i rákosinách. Typickým 
letem i zpěvem se prozradily lindušky luční, zahlédli jsme též strnada lučního i krásně vybarvené samečky strnada rákosního. V okolí louky neustále přelétávaly čejky chocholaté a samice motáka pochopa. Pak jsme si všimli jakoby vlnovitého pohybu v travinách a vzápětí se ukázalo, že to jsou selátka prasete divokého. Na chvíli jsme je ztratili z očí a jaké bylo překvapení, když se po cestě rozběhla přímo k nám. Asi až cca 15m před námi si nás všimla a pelášila pryč. Další zajímavosti se daly prohlédnout zblízka - Mirek i Lubor nosili ze sítí jeden sáček za druhým. Nejčastěji rákosník proužkovaný, rákosník obecný, pěnice černohlavá, párek rehků zahradních, cvrčilka slavíková, pěnice slavíková, strnad obecný i rákosní, konipas bílý. "Největšími" úlovky byli bramborníčci hnědí, slavík obecný, sýkořice vousatá a dva slavíci modráčci. Další druhy pak 
prozradil jen jejich hlas - cvrčilku zelenou a budníčka většího. Zajímavým pozorováním byla kukačka obecná. Pohybovala se v okolí, často sedala na dráty el. vedení a odtud se ozývala. Udržovala si od nás stále velký odstup až do chvíle, kdy z přehrávače uslyšela soupeřův hlas. Pak divoce nalétávala pár metrů na našimi hlavami. Hladina rybníka byla, na rozdíl od rákosin, poměrně pustá. Přelétli pouze volavka popelavá, kormorán velký, racci chechtaví a občas jeden z velkých racků středomořských. Od Žehuně je to už jen skok k Proudnickému rybníku,
a tak jsme se jeli podívat k "vyhlášené" louži v polích. Zatím vždy měla nějaké obyvatele a jak se záhy ukázalo, dnes to není jinak. Už zdálky byla patrná čtveřice racků chechtavých a stejný počet čejek chocholatých. Opět tu byl konipas bílý i konipas luční. A také skupinka bahňáků. Celkem 12 vodoušů bahenních a jeden exemplář jespáka bojovného. Po chvíli celá skupinka odlétla, aby se za dvě minuty zase vrátila. Milým překvapením byla pobíhající žíhaná mláďátka čejky, která se šikovně kryla v terénních nerovnostech. Abychom je nerušili, tak jsme pokus o větší přiblížení k louži vzdali a jeli domů.
4. května 2008
Žádné komentáře:
Okomentovat