15.-16. listopadu 2009Na tyto volné dny jsme už měsíc plánovali výlet na jižní Moravu, kde jsme už delší dobu nebyli. Navíc Robertovo hlášení zedníčka bylo dost velkou motivací. Za překrásného slunečného dne jsme nejprve projeli kolem polí v okolí Drnholce, ale žádné větší hejno husí na pastvě se nám nepodařilo najít. Místo nich se na oblíbeném místě popásala šedesátka srn. Cestu kolem polí zpříjemnil průletem ťuhýk šedý, asi třístovka kvíčal a jeden exemplář motáka pilicha. Další cesta již mířila na Soutěsku. Už zaplněné "parkovací" prostory svědčily o tom, že hezkého počasí využili turisté a samozřejmě i birdeři. Než jsme dorazili ke skalám, minuly jsem sýkoru babku,
mlynaříky i střízlíka obecného. Dalším pozorovaným druhem byla dvojice krkavců velkých opakovaně prolétávající nad skalami tu a tam se i ozývající. Pak nás upoutala dvojice pozorovatelů usazená v trávě s dalekohledy zamířenými na vrcholky skal. Takže to bylo jasné a s hledáním zedníčka skalního to nebyl problém. Ano byl tam - poletoval po skále, probíral pukliny, občas i vylétl a opsal okruh ve vzduchu. Teprve v letu je nejlépe vidět jeho zvláštní krása. Pak přelétl na další skálu, chvíli se ztratil z dohledu a poté zase neúnavně šacoval skály. Strávili jsem jeho pozorováním dobrou hodinku - ostatně po ročním půstu... Pak jsme sjeli k Novomlýnským nádržím. Na hladině hejna ptáků, především na Věstonické zdrži - kormoráni velcí, racci bělohlaví (středomořští), racci chechtaví, březňačky, potápky roháči, několik morčáků velkých a velká hejna hus (velké, běločelé i polní). A od Nových mlýnů jsme zamířili k Lednici. Nesyt je vypuštěný a právě vrcholily poslední přípravy na finální fázi výlovu. Ryby byly natěstnány v poslední hlubší vodě u břehu a na bahnech za ochrannou sítí postávala početná hejna ptáků, aby si o ony užily podzimních hodů. Kromě již uvedených druhů zde byla asi padesátka volavek bílých, volavky popelavé a velký počet racků bělohlavých. Hlohovecký rybník kromě březňaček a poláků okupovalo na stotřicet lžičáků pestrých a dvacítka čírek obecných; na Prostředním rybníku pak byli četnější potápky roháči, jedna dvojice dokonce předváděla zásnubní tanec?! Už za tmy jsme přejeli k Prostějovu, přespali v hotýlku a druhý den vyrazili na Tovačov. 
Ráno jsme seděli v autě u hráze Tovačovských rybníků, kolem mlha a hustý déšť, a přemýšleli jestli vyjít ven. Pak se objevili ještě myslivci lační své podzimní zábavy, aby po chvíli padly první výstřely. Může si birdwatcher přát něco lepšího? Rozhodli jsme se přemístit a prošli se kousek po hrázi Anínské pískovny. Ke spatření byli kormoráni velcí, kachny divoké, lysky černé, velcí rackové, roháči a potápky malé. Zajémavý byl souboj jednoho kormorána s velkou rybou. Za asistence velkého racka a dalších kormoránú se jí snažil nadhodit do správné polohy do zobáku. Ale fakt byla velká a dlouho se mu to nedařilo. Až pak najednou úspěch, ale ryba na dlouhé vteřiny uvízla v krku, takže musel zůstat ještě pár chvil s nepřirozeně nataženým krkem. Po chvíli zkoumání ptačích siluet v mlžném oparu jsme pak ještě zahlédli potáplici severní. Pročesávala celou zátoku. To už bylo zajímavější, byla to teprve druhá potáplice tohoto druhu, kterou jsme u nás viděli. Ale překvapením nebyl konec - o pár okamžiků později se před námi objevila mladá potápka rudokrká. Konečně máme štěstí a nový druh. Po obhlídce pískovny nám to nedalo a ještě jsme se vrátili na Tovačovské rybníky. Zde kralovali racci chechtaví ve stovkách kusů, pak pár desítek racků bělohlavých, trojice racků bouřních a oba druhy volavek. Z bahňáků tu byly ještě čejky chocholaté (66)a pár roháčů. A taky tři ledňáčci říční a jeden přelet orla mořského. Za dva dny by se toho asi dalo asi vidět více, ale zedníček, pilich, potáplice a nově potápka rudokrká jsou příjemným výsledkem.
17. listopadu 2009
Žádné komentáře:
Okomentovat